Kuk

Kuk
Fotky a příspěvky s pomocí 650D

neděle 24. února 2013

Jen tak pro radost

Tak po dlouhé době jsem se dostal k tomu zase něco napsat...jako vždy. Důvodem je to, že jsem konečně dodělal pololetní abstrakt a povinnosti v Japonsku a teď zase jen práce v laborce do začátku nového semestru.
Přemýšlel jsem nějakou dobu co vlastně napsat, protože jsem poslední měsíc nic moc jiného nedělal, než že jsem seděl v laborce, spal, nebo se přiznám koukal na seriály. A teď tedy když se mí japonští známí z kolejí stěhujou pryč, protože jim skončil školní rok (Začínají letním a končí zimním semestrem) a můzou tu zůstat vždycky jen jeden. Tak jsme měli nějaké párty na rozloučenou a z toho vyplývá, že můžu něco nového napsat bez toho, abych se moc intelektuálně namáhal.

Začnu teda asi tím, že bych probral jen tak z hecu návyky mladých, ale i starších Japonců. Co se týče pařeb, chození do hospody, barů, restaurací a podobně jsou na tom dost podobně jako mládež v Česku. Možná s tím rozdílem, že věková hranice je opravdu ve většině případů zachovávána a tak nenajdete mezi pařícími japonci mnoho nezletilců, jak tomu je u nás. Taky je ale pravda, že v tom případě to, co jsem si já už odbyl a mnoho mých vrstevníků taky, jako je pařby s přehršlí alkoholu, zvracení před barem a hlavně chození na místa, kde je hlasitá hudba a blikající světla, oni ještě pořád praktikují ve vyžším věku a tak já který bych si občas jen tak sednul v klidu do hospody, dal si dvě tři piva a zase šel v tomhle směru občas nezapadám. Zamozřejmně nemůžu generalizovat, protože i u nás v pozdějším věku chodí lidi na párty a "kalit", ale dle mě to není až tak často a každý víkent v pátek i sobotu...:-D Soudit ale nemůžu, protože musím říct, že ani v Česku jsem nikdy nepatřil k mainstreemu co se týče dospívajících a mladistvých spoluobčanů. Taky jsem ale zjistil, že i když jsou opilí, tak ve většině případů nejsou agresivní, nebo nějak neobtěžují ostatní, což je rozhodně dobře. Teď ale zpátky k tomu, jak se baví. Oblíbená místa jsou diskotéky, bary, pití ve společných místnostech na kolejích, nebo samozřejmě karaoke, které u nás zdaleka není tak populární, nebo propracované jako tady. Taky je pravda, že na jaře se chodí pít pod rozkvetlé sakury, v létě všude tam ven, kde je příjemně a na podzim se chodí vařit a pít k řece, alespoň tady v Sendai. Myslím, že co se týče obecných informací to stačí a tak to shrnu tak, že mladá generace Japonců se blíží té celosvětové, i když pořád v ní přetrvává něco z jejich kultury let minulýt. Není toho moc a narazil jsem i na pár nepříjemných vyjímek a v celkovém pohledu to nelze hodnotit ani pozizivně, ani negativně. Možná Vám to teď nedává smysl, ale nebojte mi taky ne a pokud chcete, tak se s Vámi o tom pobavím jak dojedu a v té době už snad bude má zásoba informací dostatečná k vytvoření uceleného názoru.
Teď ještě k tomu jak se baví přikládám několik fotek ze dvou párty, které se konaly tady na kolejích. Obě byly více méně komorní a příjemné, takže žádné perličky, nebo špatné hefty nemám. Snad jen že bylo docela zajímavé hrát Osadníky z Catanu v Japonské verzi s Japonci, Němcem a Thaikou. :-D



Teď fotky z té druhé (ona se teda konala jako první, ale nevadí...)


No a aby to nebylo jen o pařbách, tak ještě přidávám fotky z mého spravování bot. Hold jsem nemohl v Japonsku najít boty, co by se mi líbily a byl bych za ně ochotný zaplatit tolik, kolik stály, takže jsem se rozhodnul opravit ty moje. Stalo se to, že protože tu chodím každý den minimálně deset kilometrů (občas i několikanásobek) tak se za tu dobu prošlapal podpatek a protože jsou češi národ vynalézavý a já nesehnal gumu na nový, tak jsem použil kůži jako kdysi (tu jsem měl). A tady fotky jak to dopadlo, není to sice zdokumentováno celé, jen finální část, ale tak i tak si myslím, že to stojí za uveřejnění. :-D




Po několika dnech se sice černá gumoidní barva kterou jsem použil z podrážek seškrkala, ale s tím už nic nenadělám a na stranách drží. Teď už mě jen čeká zjistit, jak dlouho to ta kůže vydrží a musím napustit voskem části, které byly pod barvou a myslel jsem, že to bez toho bude ok. Bylo...dokud barva nezmizela a dokud jsem v nich nepochodoval pár hodin v dešti a sněhu, pak to navlhlo a tak přichází na řadu drobné opravy, které to snad už vyřeší.

Tak nakonec bych měl ještě jeden dotaz a to ten, jestli někoho zajímá, co tu v tom Japonsku v laborce vlastně dělám. Pokud jo, dejte vědět a pokud ne, tak by bylo zbytečné se tu s tím zabývat a porušovat dohodu o mlčenlivosti a autorských právech kterou jsem podepsal. ;-)

Mějte se fajn a zase jednou zdraví,
Ježek, Krtek, Konkáv, Radek a vůbec všechny ty osobnosti okupující prostor mé velmi omezené mozkovny.