Kuk

Kuk
Fotky a příspěvky s pomocí 650D

úterý 20. listopadu 2012

Listopadové seance a výlety

Tak máme druhou půlku listopadu a já jsem se odhodlal pro změnu zase něco napsat. Začal bych klasicky trochou každodenních strastí a radostí. Nejsem si jistý, jestli už jsem to tu nepsal, ale co. Začal bych nakupováním. Obchody jsou tu otevřené většinou od desíti, nebo jedenácti ráno, pokud to nejsou potraviny a podobně, do asi sedmi až osmi večer. Co je dobré, je to, že ve všech obchodech pokud platíte, prodavač či prodavačka nikdy neschová vámi předaný obnos peněz do kasy dřív, než vám z něj vydá. Odpadá tak možné handrkování: "Ale vždyť já Vám dal tolik a tolik". Další věc je, že ve spoustě obchodů mají automatickou počítačku na vrácení drobných, která chyby asi nedělá, a bankovky vám vždy ukážou a přepočítají, asi jako když vybíráte peníze v bance. Když už jsme u těch bank. Bylo nám řečeno, že bychom si mněli zařídit Japonskou banku, aby nám na účet mohli lehce posílat stipendium. Problém je ale v tom, že než se naučíte používat bankomat, který nemá volbu jazyků a je jen Japonsky, chvíli to trvá. Dokonce ani některé větší, či celo-Japonské banky nemají bankomaty v angličtině. Rozdílem jsou bankomaty umožňující výběr ze zahraničních účtů s pomocí VISA karty a tak podobně. Ty jsou ale umístěny většinou v malých obchodech s potravinami provozovanými různými mezinárodními řetězci, hlavně americkými. Dobré je ale to, že tyhle obchody jsou zase otevřeny 24 hod. denně, takže se nezaseknete někde večer na nákupu, protože nemáte peníze. Bankomaty provozované bankami jsou povětšinou přístupné pouze mezi osmou hodinou ráno a pátou odpoledne a o víkendu jsou zavřené úplně (což ale nemám potvrzené pro jiné banky než je ta moje a ta moje je malá lokální banka, která má pobočky skoro jen v Miyagi prefektuře). Další věc je, že se tu vůbec neplatí moc kartou. Nejběžnější je hotovost, nebo něco ve smyslu šekové knížky, popřípadě pokud platíte něco pravidelně, můžete si požádat o automatické stahování z účtu. :-) No, to by snad pro dnešek k peněžnímu systému stačilo, nutno ale podotknout, že pokud máte nějaký problém, tak Japonci vždy rádi pomohou, pokud vám tedy rozumí, což je u velkého procenta z nich trochu problém. Dokonce i v bankách. Nejlíp jsou na tom kupodivu asi pošty a policisté, kteří musí mít asi kvalifikaci pro komunikaci s turisty.

Teď možná trochu víc k mému programu a co se mi tu vlastně za tu dobu přihodilo. Samozřejmě to nemůžu shrnout všecko naráz a ani si to teď všecko nevybavím, ale alespoň část.

Nejvýznamnější z tohoto měsíce byl asi dvojí výlet do Yamagaty, což je sousední prefektura. První výlet byl pořádaný místní Organizací pro studenty na výměnných pobytech, takže asi něco ve smyslu našich kanceláří pro mobility studentů nebo tak. Jeli jsme asi hodinu autobusem, kdy jsme po cestě viděli spoustu krásných kopečků a pahorků se stromy měnícími svou vizáž do podzimních barev. Po zmíněné hodině jsme dojeli k první zastávce. Byla to škola pro výrobu klasických keramických nádob, misek, mističek, konviček, atd. a našim úkolem bylo vytvořit něco vlastníma rukama, což se mi snad celkem povedlo, ale výsledek sem dám až poté, co ho obdržím, neboť musí prvně vyschnout, být vypálen, naglazurován, znovu vypálen a poslán, takže vzhledem k tomu, že jsme jeli 3. listopadu, tak tu bude asi příští týden, nebo týden poté. Další zastávka bylo muzeum Japonských krátkých básní zvaných Haiku (doufám, že si to pamatuju dobře). Tam jsme strávili nějaký čas prohlížením svitků a všemožných dokumentů, které se ale samozřejmě nesměly fotit, takže...asi smůla. Nakonec jsme se ale byli podívat na místo, které vám to snad všem vynahradí. Byl jím Yamadera Risshakuji Temple, což je jeden z nejznámějších chrámů této oblasti Japonska, možná jeden z těch více známých v celém Japonsku. Mohl bych se vám teď rozvyprávět o nádherných scenériích a pohledech, které jsem zde měl šanci vidět, ale bude asi lepší, když se podíváte na odkaz níže. Omlouvám se za kvalitu fotek, ale jak už jsem řekl někdy dříve, mobil je mobil a fotky od kamarádů pořád ještě nemám. :-D

http://atl.rajce.idnes.cz/Yamadera_Temple/

No, to by bylo asi vše o prvním výletě do prefektury Yamagata. Druhý výlet byl tuto sobotu s mým profesorem na Tohoku univerzitě a byl spíš zaměřený na práci. Pořádal zde seminář pro středoškolské studenty, a prezentoval zdejší univerzitu a v podstatě nanotechnologie studentům, kteří přišli do věku, kdy se musí rozhodnout co dělat dál a kam na univerzitu. Příjemné překvapení bylo, že jsme za pomoc při přípravě a prezentaci dostali zaplaceno, trochu jsem byl ale skleslý z toho, že jsem skoro ničemu nerozuměl, protože to samozřejmě bylo Japonsky. :-D Odtud fotky nemám, nezdálo se mi to tak zajímavé, abych to fotil a dával sem. Možná si ale, než odjedu zpět do republiky, vezmu fotky od spolupracovníků (kteří to samozřejmě fotili) sebou, ať vám to můžu ukázat.

No a teď asi poslední věc, o které se dnes zmíním. Je jí návštěva muzea ve zdejším městě. Plánuju si koupit knihu s exponáty, které tu mají, protože focení bylo sice pro některé exponáty dovoleno, ale zdaleka ne pro všechny a zdaleka ne všechny byly vystaveny (jako například čepele samurajských mečů, jejichž expozice se bohužel nyní přestavuje). Znamená to, že fotky odtud asi zase až doma, co ale mohu říct je to, že exponáty jsou tu zajímavé, alespoň některé z nich pro mě byly. Pro jiné lidi budou samozřejmě zajímavé některé jiné, ale co už. Namátkou vyberu soupravu k samurajskému meči zdejšího vládce a v podstatě zakladatele hradu v této oblasti Date Masamuneho, jeho zbroj, zbroje některých jeho válečníků, dopisy a nařízení občanům, ale i dopisy adresované jemu od samotného Šóguna (Tokugawa Ieyasu), atd. Jsou zde i expozice modernější a samozřejmě i starší, ale já jsem se zajímal nejvíc o tohle období :-).

Tak si myslím, že by to pro dnešek stačilo. Slibovat příští příspěvek nebudu, protože nevím, kdy se zase odhodlám, ale aby se neřeklo, tak vám určitě všem povím mnohem víc detailů po mém návratu.

PS: Pro dámy, možná i pro pány. Zde je odkaz na galerii několika dámských kimon (pro info, ty ceny jsou většinou psány v desetitisících jenů, takže mezi 30-70 tisíci korun není problém), plus je zde můj origami pokus a pod ním odkaz na videa z tanečních vystoupení studentů, které se konaly při příležitosti festivalu na místní univerzitě. Pardon za kvalitu zvuku, bohužel mobil a mikrofon na opačné straně, než byly reprobedny.

http://atl.rajce.idnes.cz/Kimono_plus_yoda/
http://atl.rajce.idnes.cz/Tohoku_Festival_2012/

Tak teda zase někdy na přečtenou.

Radek

2 komentáře:

  1. Ahoj Radku,

    opravdu nádherný chrám a úchvatné scenérie! A kimona jakbysmet, tam mě ovšem překvapila ta cena. :) Ale když se člověk zamyslí, tak to zas až tak překvapivé není.

    Svůj dotaz na kimono jsem ti adresoval u tvého lednového přísvěku (2013). Jen doufám, že mužské kimono je o něco levnější!!! :)

    Zajímavá je i zmínka i těch bankomatech. Nejsou snad v Japonsku pobočky velkých Evropských bank? Tipuji, že turisté si "vybírají peníze" nejspíš v hotelových zařízeních, protože si neumím představit jak to páčím na tipovanou na japonském bankomatu s kanji (doufám, že se nemýlím ve slově pro japonské znaky).

    Martin

    OdpovědětVymazat
  2. U mužského kimona záleží při ceně taky na materiálu, ale obecně jsou levnější kvůli absenci přehnaného zdobení a neskládají se z tolika části a vrstev. Takže ano, cena by měla být menší. O kolik, to ti zatím nepovím.

    V Japonsku jsem zatím žádnou pobočku velkých Evropských bank neviděl. Alespoň v Sendai ne. Možná v Tokyu, nebo v podobných destinacích existují, ale nemohu sloužit z vlastní zkušenosti. Co se výběru peněz týče, tak ty můžeš například na VISA kartu, nebo MasterCart vybrat ve skoro každém obchodě jako je SevenEveven, Lawson, SunKus a podobně. To jsou řetězce krámků, něco jako u nás jednoty kdysi, ale většinou patří zahraničním vlastníkům, kteří zde mají automaty schopné vybrat peníze ze spousty možných bank celosvětově (samozřejmě s embosovanou platební kartou).

    Jakože já tu používám karty dvě. Jednu svoji VISA kartu a druhou místní 77 bank kartu, která má bankomaty pouze v Japonštině. U těch bankomatů v obchodech pro zahraniční výběr se dá zvolit jazyk u tady té místní banky ne. Eště ale jedna věc je v tom, že vůbec převod peněz z jedné banky do druhé, nebo ze zahraniční banky do Japonské je občas dost komlikovaný, takže ti ve většině bank řeknou cituji: "Prosím, vyberte si své peníze z konkurenční banky v jejím bankomatu a poté je přineste vložit na účet vedený v naší bance na který chcete danou částku poslat. Vyjde Vás to levněji a nebudete s tím mít tolik administrativních starostí." Tak takhle nějak u nich docela často fungujou bankovní převody a vzhledem k tomu, že jsou stále zviklí platit skoro všude v hotovosti, tak se s tím jak se zdá nikdo nezabývá. Hold se moc bát nemusí, že jim tady hotovost někdo ukradne. :-D

    OdpovědětVymazat