Prolomení bariéry jménem lenost

No, tak je to tu, konečně se mi podařilo najít si trochu volného času a zase něco napsat. Přesněji řečeno překonat lenost, najít si čas a něco napsat. Jen tak přemýšlím, co by mohlo být dostatečně záživné na to, aby se to sem hodilo...

Z předešlého vyplývá, že se mi moc nechce a taky to znamená, že jsem spoustu věcí zapomněl. Každopádně začněme nějakými fakty. Obvyklá délka trvaní školy plus laborky denně přez týden = cca 11 hodin. Občas víc, občas míň. Co se týká cen, tak jsem se už vyjadřoval. Teď už snad jen něco k cenám bydlení ne na koleji, ale v bytě. Byt pro jednoho člověka na měsíc je asi 40 000 jenů, takže 10 000 ,- kč. Co se týče kolejí, ty jsou v přepočtu za 2 500,- plus voda a elektřina, takže asi 4 000 - 5 000,- kč. Tak teď k tomu, co se tu vyplatí. Zatím jsem zjistil jen pár věcí, které jsou levnější než u nás. První jsou ryby a mořské plody, ale tady výčet pro potraviny končí. Jen pro info 5kg rýže=cca 500,- kč. Z dalších věci jsou tu docela dost levné mobily se smlouvou, bohužel jsou nějak blokovány jen pro užití v Japonsku...snad to ale nějak půjde předělat, i když si nejsem jistý jestli máme v česku stejné kódování sítě. No a poslední věc, která mi příjde nejlevnější v porovnání s Českem jsou foťáky, které jsou tu o víc jak třetinu levnější, než u nás. K faktům by toho pro dnešek možná stačilo jen ještě koho to zajímá tak studium zatím těžké není, ale prý eště furt startujem, tak jsem zvědavý.

Teď k tomu pozitivnějšímu. V jednom předmětu se učíme Japonské kultuře a v rámci toho jsme vyjeli na výlet do hor, navštívit jablkový sad, klasický starý farmářský dům a soutěž v historických tancích mezi žáky základních škol v okolí. Kdybych to měl zhodnotit, tak tance byly zajímavé, i když občas málo různorodé, farmářský dům mi připomínal naše roubenky a doškové střechy, jen stěny nebyly tak tlusté, došky byly z rýžových stonků a dvěře se otevíraly odsunutím. Teď k jedné zajímavé věci. Když jsme se dostali do jabloňový sad zjistil jsem, že pan majitel, kterému je kolem 65 let všecky jablka v sadě otáčí, aby se jim dostalo sluníčka ze všech stran a v okolí otrhává listy. Nejlepší na tom ale je, že po tom, co mají jablka stejnou barvu a vypadají abych se přiznal fakt dobře, tak je Japonci většinou oloupou a nejí šlupku, z čehož jsem se málem potento ...no víte jak a co. Teď k výletu do hor. Tohle se mi fakt zamlouvalo, nejenom že jsem si při výletu do oblasti nějaký ten kilásek od Sendai připadal konečně jak v japonsku, ale dokonce nám vyšlo i počasí. Jinak ale k tomu podstatnému. Měli jsme v plánu jít na horu Izumi (tedy spíše se projít kolem ní) ale nakonec jsme ji jen vylezli snad ani ne do půlky, trochu se prošli no a pak šli dolů. Důvod byl ten, že učitel měl v plánu do půlky vyjet lanovkou a pak se projít, jenže foukalo a lanovka nejezdila, tak jsme museli po svých. Napadlo mě ale jestli je to v japonsku normální způsob cestování po horách - vyvézt se do půlky lanovkou a pak tradá už jen ta půlka nebo míň :-D. Shrnuto podtrženo jsem si to užil, ale musím si tam znova zajít někdy o víkendu vylézt až nahoru a nejlíp někdy brzo, ať ještě stihnu změny barev listí stromů. :-)
Ještě jsme si vyšli s kamarády na zdejší hrad, i když už jen zbytky a ještě víc zbytky po zemětřesení minulý rok. Snaží se, ale je to znát. No, co k hradu, snad jen to že níže jsou fotky a že byl vybudovám když to hodně zjednoduším celý ten historický vývoj jakýmsi Date Masamune(m). Fotka jeho na koni je níže.

Tak k výletu by to bylo teď pokud vás to ještě neomrzelo k jiným věcem. Občas se mě lidi ptají, když se bavíme po icq, co tu dělám, tak to shrnem do pár bodů. Jsem v laborce...když nejsem v laborce, většinou jím...nebo spím...nebo jsem na přednáškách ve škole...a nebo třenuju bojová umění, kterými prozatím jsou Aikido a začínám s Iaidem. Ještě jsem se chtěl zajít podívat na Kendo, Kyudo a Shorinji Kempo, ale nestíhám, snad někdy další semestr. Kdo neví co je co, strejda google pomůže. Pak si ještě teda občas najdu čas na to podívat se na net, doučovat se japonštinu, nebo se snad i úmýt, oholit a poklidit.

Tak, to by bylo snad pro dneštěk všecko. Pokud máte nějaké dotazy, komentáře jsou dole, nebo mi napiště přímo.

Mějte se fajn a zdraví vás Ježek.

PS: Fotky teda níže, tak už moc textu není, takže lepší pokoukání :-D. (Omluvte kvalitu, vše je foceno mobilem. Nějaké fotky z foťáků mám slíbené, lae ještě je nemám.)

 Zeď hradu (Sendai castle) Zatím to vypadá dobře.

 První náznaky pozůstatků zemětřesní.

 a tady oblíbený širokoúhlý pohled na město a okolí.

 A tohle nevím co je, ale vypadá to ok.

 Docela zajímavý strom. Jinak to co tu je na těch fotkách je jedno hradní nádvoří. Druhé se myslím opravuje a taky původní stavby už tu moc vidět není krom chrámu, krerý je dále.

 Date Masamune (doufám že to píšu správně) + japonci podávající výklad z historie.

 A ano, i Japonci trápí své čtyřnohé miláčky. Přiznat ale musím, že oblečky jsou roztomilé, problém mám jen s výrazy těch psů...

 Tak tady konečně zmíněný chrám (nevím jak se mu nadává...pardon, ono je tu těch chrámů nějak moc).

 Aáá...tady chrámové dveře pro personál a údržbu. Jak vidno technologie se dá uplatnit všude. Jestli je to ale ok, to nechám na vás.

 Vééélké rolničky...plnící různé věcičky ;-)

 Pohled na město z trochu jiného úhlu.

 a kdo se nudí, může se zabavit a pak mi poslat co tam je...mě se nechce :-D.

 Vystavená lokomotiva v jednom parku kousek od centra. Foceno v noci, takže nic moc...ale spravená je pěkně.

 Tady tančící žáci.

A tady jeden z jiné skupiny s jeho bubnem, a vedle si zkouší někteří ze zahraničních studentů masku jelena. Plus v vlevo video z vystoupení.

 Starý farmářský dům.

 A ta střecha je udělaná fakt zajímavě.

 Kousek vnitřních prostor.

 A tady už na hoře Izumi. (Nebo Izumigatake? Kdo ví.) Tak něco pod půlkou výšky.

 Tak kam? Poraďte...

 A tady vrchol...na kterém jsem nebyl....

 ...zatím...

 ...ale pohled z půlky kopce taky není k zahození.

 Nějaké další fotky...

...a poslední. Jen škoda že ještě nemám ty ostatní fotky. Byly krásně vidět hory město i moře v jednom záběru. Bohužel jen mobilem zatím. Mějte se a zdáár.